Damašek Zimní NePosekanec koncem Listopadu.

Damašek aneb Zimní NePosekanec.

Za devatero horami a za devatero řekami v hlubokém lese v husté mlze byla jedna stará chaloupka.
No a v té chaloupce jsme se všichni koncem listopadu sešli, abychom prožili super víkend.

Na chatu jsme dorazili obklopeni hustým lesem v pátek v podvečer. V krbu hořel oheň, všude bylo díky kamarádům teplo a útulno. Byla to taková malá příjemná idyla. Víkend mohl začít.

Během těch dvou dní se nám pod rukama protočilo několik her stolních, ke kterým bych se rád vyjádřil.

První je desková hra Doom. V této hře je skupina elitních mariňáků ,kteří  jsou reprezentováni 2-3 hráči, ti musejí spolupracovat proti mimozemským stvůrám. Tyto stvůry ovládá další hráč Pán zla. Mimozemské  bestie se snaží hráče pozřít, roztrhat, zardousit či jinak usmrtit a jsou hráčům neustále v patách. Pán zla vás nenechá ani na jedno kolo odpočinout, hra pak vytváří neustálý frustrující tlak.

 Tuto hru jsem hrál s Vlastíkem a Tomášem jako mariňáci proti Vojtovy v pozici Pána zla.
Celá hra je prošpikována hustou atmosférou, kde bojujete o každý metr hvězdné stanice. Neustále na nás dorážely chodící mrtvoly a pavouci,kteří vylézali z ventilace.Bylo čím dál tím obtížnější je zastavit. To byl však stále jen slabý odvar z hrůz a děsivých monster, které na nás čekaly v útrobách stanice na Marsu. Do toho všeho nám ještě pomalu docházela munice a granáty a brzy zbyly jen pěsti nebo motorová pila. Hra se pro nás jako mariňáky nevyvíjela moc dobře. Jen těžko jsme postupovali vpřed. Sice jsme za sebou nechávali haldy mrtvol ,ale oblud stále přibývalo a za každé padlé monstrum přišli tři další. Nakonec jsme se dostali do hangáru, kde na nás čekala ztělesněná hrůza, která si nás nakrájela jako veku na chlebíčky.

Další hrou, která stojí za připomenutí, je Zima Mrtvých . V této postapokaliptické hře se hráči vžívají do role přeživších lidí, kteří se snaží udržet na živu před tuhou zimou a přívaly nemrtvých zombii. Hra má opět hustou atmosféru a je založena na neustálé spolupráci všech hráčů.Jako bonus může mít každá postava tajný úkol, který může být dokonce záporný.
Přežili jsme jen tak tak. Hra byla neustále krok před námi a nutila nás volit mezi větším a menším zlem. Filmový nádech dávají hře karty křižovatek, které mnohé z nás přivedli k rozhodnutí ovlivňující celou hru.



Také bych rád vzpomenul značný hráčský zápal Drega, který uklízel smetí, vařil jídlo až se z něho kouřilo. Dále Vašíka, který s brokovnicí v ruce nemilosrdně bránil kolonii proti hordám sípajících zombii. 

Docela zajímavá česká karetka Shuffle Heroes mě mile překvapila svoji jednoduchostí, neotřelýmy mechanizmy a kombinatorikou. Mozkové závity se mi při hře otáčely na plné obrátky.

Dále jsme ještě hráli  Blood bowl nebo karetní hru Pán prstenu LCG. Také hororovou RPG hru v podání Drega Mansions of Madness, kterou jsem sice nehrál, ale podle reakcí hráčů soudím, že se někteří dobře bavili.

Mimo hraní her jsme si víkendový pobit opravdu užili. Chata je na kraji lesa daleko od civilizace tak že žádní lidé a shon velkoměsta.Vybavenost hájovny mě také mile překvapila. Všude bylo spoustu židlí a stolečků kde se dalo sednout.
Navečer nám kamarádi grilovali maso a bylo opravdu parádní. Tak jsem se dlouho dobře nepřejedl.

Nápad uspořádat na chatě filmový klub se dle mého vyvedl. První snímek do filmového klubu nám připravil Rybník. Následná debata po projekci filmu prozrazovala, že u filmu nikdo neusnul a všichni jsme ho dokoukali dokonce.




Nakonec bych rád vyslovil poděkování za bezva víkend, které patří všem zúčastněným kamarádům. Za perfektní přípravu masa. Za obsluhu a topení v celé chatě. Dále za přípravu filmu, který se mi líbil. Za pomoc při konečném úklidu. Za udržení dobré a pohodové nálady.

Přátelé všem moc děkuji.

Turnaj Summoner Wars

V neděli 30.10.2016 se tři stateční zástupci našeho Společenstva Hráčů Deskových Her účastnili turnaje a kvalifikace na Mistrovství České republiky v karetní hře Války vyvolávačů. (Summoner Wars). Turnaj se konal v Praze v rámci festivalu Deskohraní 2016.

Již v sobotu v podvečer jsme zahájili přípravu a hluboko do noci jsme trénovali a zkoušeli nejrůznější herní situace a taktiky.

V neděli v devět hodin ráno to vše vypuklo na ostro. Z původních dvaceti se nás sešlo 12 hráčů. Věková kategorie se pohybovala od osmi do padesáti let. Bylo ustanoveno 5 herních kol švýcarským systémem a herní doba 50 minut na kolo. Hráči se měli proti sobě utkat dle své kvality a za každou výhru se připisoval vítězný bod.
Při nejasném výsledku byla stanovena pravidla, která se odvíjela od počtu životů zbylých jednotek na bojišti. Jejich špatná interpretace mě bohužel stála jedno vítěství.

Zajímavé bylo pro mě pravidlo, které napodobovalo systém v šachu a to že první začínající hráč volí národ, za který bude hrát jako první a má právo prvního tahu. Druhý hráč volí národ jako druhý v reakci na prvního,  to mu tedy umožňuje výhodu zvolit v hodnou strategii a taktiku.
Standardní pravidla byla ještě pozměněna o postavení zdí o jednu linii blíže k nepříteli pro agresivnější hru. Pokud ale vím, nikdo tuto možnou alternativu nevyužil.

Co mě trochu mrzelo bylo, že k turnaji bylo na stránkách Deskohraní jen pramálo informací. Teprve před první hrou jsme se dozvěděli, že některé balíčky jsou zakázané. K dispozici byly herní frakce jen ze základních setů. Národy z později vyšlé mistrovské sady nebyly k dispozici, ale byly povoleny.

Počítač nám náhodně vygeneroval soupeře a bylo odstartováno první kolo. V prvním kole jsem sváděl poměrně tuhou bitvu mezi mými Orky z Tundry proti Fénixovým Elfům. Shodou náhod, štěstí, mému tlaku a chyb soupeře se mi povedlo ho v 30 minutě porazit. Vlastík sváděl bitvu s šampiónem turnaje a jako jediný ho porazil se svými elfy od Fénixů. Matěj měl smůlu a se svými Pralesními Elfy padl na protihráče, který hrál za Orky z Bažin. Bránil se srdnatě, ale jistá přesná neznalost a štěstí soupeře umocnilo jeho porážku.

V druhém kole jsem se potkal z nemrtvými a rozehrál celkem slušnou partii. Nemrví se nemilosrdně vraceli do hrobů naporcováni mými Orky. V kritickou chvíli, kdy měl protihráčův vyvolávač již poslední život, mi však nepadly kostky a štěstěna se obrátila proti mě. Přišel konec hry a zápas byl nerozhodný. Právě z vlastní špatné interpretace pravidel mě bylo sděleno, že jsem prohrál. V tu chvíli jsem v duchu rozřezal motorovou pilou štěstím vřeštícího protihráče a šel se vyplakat ven.
Vlastík vyhrál svoji druhou hru celkem s přehledem a Matěj také slavil vítězství.

Třetí kolo je z mé strany zbytečné popisovat, protihráč zakončil nedávno 8 rok života a tuto hru asi mockrát na živo nehrál. I když ve mě vlna otcovství a soucitu ze začátku převládala a radil jsem mu jak na to a kde dělá chyby. V situaci, kdy mě ušatý klučina začal poučovat jak to mám hrát dle jeho správně. Došla mi trpělivost. Mé ego mi zatemnilo mozek a rozemlel jsem ho na prach. S pocitem schlazené žáhy jsem si šel opět ulevit ven. Bohužel jsem již nedokázal sledovat kamarády spoluhráče.
Matěj myslím prohrál, ale spíše papírově nežli doopravdy. U Vlastíka netuším, ale myslím, že dostal za uši opět jako před ním Matěj od Orků z Bažin.

Pro mě velký problém nastal ve čtvrtém kole. Kdy se splnila noční můra a počítač proti mě vylosoval jednoho z kamarádů. Vlastík se snažil to moc neprožívat a hru vést v přátelském duchu, za to mu patří mé díky. Popisovat zde, že jsem Vlastíka šetřil nebo mu usnadnil postup, by byla nepravda. Nandal mě co mohl  a ukončil rychle tak mé trápení.

Poslední páté kolo byla zkouška nervů. Nastoupil jsem proti Elfům ve stínech a měl se co otáčet. Na konec mi velice pomohla nepozornost protihráče. Překvapil jsem jeho vyvolávače svým šampiónem s kladivem, který ho posléze zatloukl jak hřebík.
Tato náročná hra mi však vzala veškerý čas sledovat okolní dění a brzo po dohrání této partie zazněl signál pro ukončení kola.

Celkové hodnocení tedy bylo:

Matěj obsadil poslední místo.  v počtu 1 výhra 4 prohry.
Jako pozitivum beru, že se nám podařilo Matěje venku odtáhnout od koše, kde se chystal roztrhat občanku a spálit svůj herní balík Pralesních Elfů.

Já jsem se umístil na šesté příčce s počtem 3 výhry a 2 prohry.

Vlastík se umístil na čtvrtém místě s počtem 3 výhry a dvě prohry.
Tady bych chtěl vypíchnout, že Vlastík přišel o medaili a postup na Mistrovství v ČR jen o chloupek a jsme na něj patřičně hrdi.:) Počet vítězných bodů byl stejný, rozhodlo porovnání s kvalitou oponentů.

Závěrem chci říci, že ač byla atmosféra někdy opravdu hutná a nervy drásající, celá akce byla dobrá. Určitě nelituji své účasti, ba naopak jsem si odvezl nemálo poznatků, třeba to že sebelepší strategie jde do kopru bez kouska štěstí a že mám dávat pozor při výkladu doplňkových pravidel. :)
Matěj a Vlastík si zaslouží mé velké díky za to, že si udělali ve svých plných programech na účast na turnaji čas, že se nechali mnou přemluvit a že po celou dobu udržovali dobrou náladu.
Dále připojuji tichou vzpomínku na ty, co moc na turnaj chtěli, ale nakonec se účastnit nemohli.
Pevně doufám, že to nebyla poslední akce tohoto typu a že se na příští sejdeme třeba ve větším počtu.

Vrba




 



 


 




 

          


     

Artemis

Minulý víkend nás přátelé pozvali, aby jsme se podívali a případně vyzkoušeli hvězdný simulátor Artemis.
 V podstatě se jedná o simulátor můstku hvězdné lodi. Hra je koncipována pro partu 6 až 7 hráčů, ale dá se hrát i v menším i větším počtu.  Ve hře je několik stanovišť, která spolu musí úzce spolupracovat. Jsou to, Radista obsluhující radary. Inženýr důležitý pro energii samotné lodi, zbraňový důstojník obsluhující zbraně a střelbu. Řidič, který pohybuje celým tím kolosem. Komunikační důstojník navazující komunikaci s ostatními plavidly či stanicemi. Piloti stíhaček. No a v neposlední řadě také Kapitán, který to vše řídí.

Všechno to funguje tak, že každé stanoviště je ovládáno ze samostatného počítače plus dataprojektor, který promítá přední výhled z hvězdné lodi všem hráčům. Vše je propojeno přes wifi.

Během celé ukázky bylo znát, že spolupráce všech stanovišť je naprosto nezbytná a důležitá pro chod celé lodi. Často zavládne chaos, kdy každý hlásí své údaje a kapitán pak musí vše rychle diagnostikovat a vyřešit.

Hra nabízí velkou možnost náhodných scénářů s velkou variabilitou. Nikdy tedy nevíte dopředu co vás čeká. Může to být jen čištění sektoru od nepřátel, či hledání ztracené lodi v pásu asteroidů nebo pomoc napadené základně. Často se také stává, že daný úkol se v průběhu mise změní a hvězdný koráb pak třeba bojuje o holé přežití.

K dalším možnostem, které hra nabízí, je spojení více lodí dohromady v kooperaci nebo proti sobě.

Celkově hra vypadá vizuálně velice pěkně.

  

Závěrem bych rád poděkoval kamarádům za možnost vyzkoušení a času který nám věnovali a všem kteří se akce zúčastnili.

Hra vypadá velice dobře, snad jen malý problém, sehnat tolik ochotných hráčů. :)

Ještě pár fotek přímo z akce:

První Descent

V sobotu 24 září jsme se v podvečer sešli, abychom si zahráli poprvé u nás hru Descent Výprava do temnot.

S trochou nadsázky by se dala tato hra popsat jako Dračí doupě odehrávající se na stole.
Hra je velice návyková, obsahuje spousty figurek,kartiček,mapových dílků a žetonů. I příběh celé kampaně je poměrně dobře zpracovaný. Pravidla maličko pokulhávají, často jsme museli listovat, některé věci jsme nenašli vůbec. Naštěstí na internetu existuje poměrně rozsáhlý soubor různých oprav a dodatků k pravidlům, tak že jsme sporné věci poměrně rychle vyřešili.


Naši pouť světem Descentu jsme započali jednoduchým začátečnickým scénářem PRVNÍ KREV, kde naším hlavním cílem bylo zabránit skřetům v přesunu do města a eliminaci dvojhlavé stvůry, která je vedla se jménem Ettin.
Kniha scénářů obsahuje dějové a příběhové texty, tak že vás hra dokáže vtáhnout do dění poměrně rychle.
Naše skupinka, Trpasličí bijec Grisban, za kterého hrál Vlastík, Matějův Paladin, léčitel Avric a Orčí Necromancerka Tarha, za kterou jsem hrál já Vrba, vyrazila směle v před do dobrodružství, které ovládal pán jeskyně Aleš.

Naše skupina vyrazila směle vpřed vedená Trpaslíkem a Paladinem. Tarha poslední z výpravy vyvolávala nemrtvé spojence, kteří se bez bázně stavěli nepřátelům. Hrdinská jatka na sebe nenechala dlouho čekat a tak brzy létaly vzduchem části skřetích těl. Vše se vyvíjelo slibně, než do bitvy zasáhlo dvojhlavé monstrum. Svým ozubeným mlatem uštědřoval Ettin hrdinům tvrdé rány. Trpaslík Grisban se i přes značnou Ettinovu sílu pustil do práce. S pěnou u úst a nepřítomným pohledem se vrhl  na bestii. Bok po boku, sek za sekem společně hrdinové dvouhlavého skřetího vůdce hrdinně ubili. V posledních vteřinách svého života jim Ettin mezi smrtelným chroptěním sdělil, že je jen malá ryba v soukolí zla, které se valí na město. Další scénář na sebe nenechal  dlouho čekat.  

Druhý scénář TLUSTÝ GOBLIN byl již rozdělen na dvě střetnutí. V prvním bylo za úkol zabránit skřetům odnést s pole zásoby obilí, které jsou životně důležité pro přežití města Arhynnu.
Naše společenstvo se vrhlo na splnění tohoto nelehkého úkolu. Na začátku na nás čekala horda chlupatých pavouků, kterými jsme si museli prosekat cestu ven.

Pronásledováni září očí pavoučích oblud jsme spěchali na pole, kde podle zpráv opravdu běsnili skřetí lupiči. Zatím co se Grisban snažil zadržet hordu pavoučích pronásledovatelů Avric a Tarha se pustili do skřetů nesoucí drahocenné pytle s obilím. Než se stačili skřeti vzpamatovat, odhodit pytle a vytáhnout své odporné zbraně ,bylo téměř po všem. Avric a oživlý Tarhnin válečník je pokosili jako přezrálí ječmen. Trpaslík Grisban spolu z Avricem, který mu přispěchal po skřetí řeži na pomoc, úspěšně eliminovali pavoučí pronásledovatele a Tarha mezitím nanosila zbylé pytle s obilím do bezpečí. Tím byl ukončen druhý scénář. Vše však naznačovalo tomu, že problémy teprve začínají.

Doufám, že se nám brzo podaří  se sejít na další dobrodružství ze světa Descentu.

  

Čtvrteční Pán prstenu Karetní hra

Včera jsme se po dlouhé době opět sešli a rozhodli se zahrát Pána Prstenů Karetní hru.
Zvolili jsme druhý scénář základní hry pod názvem Po Proudu Anduiny.

Tento scénář již dokáže pěkně potrápit. Jsou zde dva silní zlobři kde jeden z nich na vás juká už od začátku. Zrady jsou zde také docela silné tak že je to již regulérní výzva.

Začátek se nám docela povedl. Zlobr který nás překvapil na začátku hry dostal tvrdě za uši od mích dvou trpaslíků. Bohužel se to neobešlo bez drobných šrámů a zvednutí ohrožení. To se projevilo jako fatální když vzápětí přišel druhý zlobr následovaný močálovou zmijí. Hordu nepřátel jsme z Alešem porazili a však moje skupinka dostala dost zabrat.  Druhým aktem jsme se na voru obklíčeni nepřáteli také prosekali. Katastrofou byl však třetí akt kdy vor konečně zastavil a na nás se vyvalil konečný houf nepřátel. Dvakrát za sebou na mě přišlo smrtelné kombo zrad které mě potrestalo za vysoké ohrožení a pobilo většinu postav i pomocníků. Nepřátelé mě už jen zasadily v podstatě ránu z milosti. Těším se na příští výzvu o pokoření tohoto scénáře.

Březnová Hra o Trůny

SOBOTNÍ TEST HRY O TRŮNY

Tak jsme do toho konečně po delší době zase praštili a v sobotu večer otestovali Hru o trůny.
Sešlo se nás pět, takže o zábavu bylo postaráno.

Desková hra Hra o trůny je strategicko intrikáncká pecka, vycházející z prostředí podle románů
George. R.R. Martina.      
Ve hře ovládá hráč jeden z mocných rodů západozemí a snaží se ho dovést k moci. Hra je plná bitev, nečekaných zvratů a přímo nutí hráče vytvářet křehká spojenectví nebo intrikařit proti ostatním rodům.
Co se mi na hře opravdu líbí je atmosféra, která perfektně odpovídá knižní či seriálové předloze.

Jak jsem již psal sešlo se nás pět, přičemž hra je určena max pro 6 lidí. U některých her herní mechaniky při větším počtu hráčů trochu pokulhávájí, zde je to, dle mého, přesně naopak, čím více hráčů tím větší zábava.

Asi po hodinovém vysvětlování pravidel konečně můžeme začít s losováním stran. 


Los určil následující hráče:  Aleše za Starky
                                         Matěj byl Lennister
                                         Vlastík - Tirell
                                         Dredrug - Greyojoy
                                         Já jsem byl Baratheon

Hra začíná jako poměrně nevinná záležitost, kde obsazujeme první území a verbujeme první jednotky. Dredrug a Matěj si odcházejí za dveře ujasnit dnešní večerní televizní program na stanici Šlágr TV.
Po jejich odchodu Baratheon vytváří dohodu z Tirellem o neútočení a o volné zóně.
Starkové se pomalu začínají rozpínat po celém severu, překračují Šerovodu kde se střetávají z Greyojoyem.
Hranice severu planou ohni války a i na druhé straně svádí bitvu Baratheon s Lennistrem o Harenov.
Nakonec Harenov Ovládne Baratheon, ale žel bohu ho neudrží dlouho. Následuje krutá řež, kde je Stenis Baratheon vytlačen Gregorem Cleganem až k pobřeží Dračího kamene.
Do toho všeho ještě několikrát zaútočí ze severu divocí a hutnou atmosféru je možno krájet.

Nakonec jsme hru nedohráli. Bylo něco po půlnoci a počitadlo tahů ukazovalo šestý tah z deseti. Všichni jsme se shodli na tom, že hra je to opravdu dobrá a že si ji zahrajeme rádi znova a tentokrát celou. : )    

Vánoční Hraní Mage Knight Deskové hry

Mezi vánočními svátky jsme usedli k deskové hře Mage Knight od Vládi Chvátila.
Hra je to pěkná i když časově a pravidlově dost náročná. Mohu s určitostí říci, že jsme ji nehráli správně.
Pravidla jsou opravdu hutná a jejich aplikace je někdy náročná. I tak byl herní zážitek pro všechny pozitivní.
Její záběr je masivní. Ve hře můžete provádět nespočet věcí a máte opravdu velkou svobodu. Od toho se také odvíjí herní doba která se vyšplhala ve čtyřech hráčích na 5 a půl hodiny, což je opravdu dost.

Jako scénář jsme si zvolili Záchranu dolů.
V daném scénáři jde o to osvobodit všechny doly na herním scénáři a protože by to byl pro jednoho hráče nesplnitelný úkol, hráči musí spolupracovat. Pokud  hráči stihnou všechny nepřátele v dolech pobít a doly osvobodit, scénář skončí úspěšně. Nakonec se ještě rozdají osobní body, kde se určí největší hrdina.

Jako klad i zápor bych vyzdvihl komplexnost celé hry. Na jednu stranu obrovská volnost, rozmanitost, znovu hratelnost. Na druhou stranu dlouhá a složitá pravidla a velká herní doba.Čekání na chvíli, kdy se dostanete k tahu, je někdy dost frustrující obzvláště, když jiní hráči bojují či něco vymýšlejí. Je pravda, že jsme v některých situacích tápali a listovali v pravidlech jako pominutí, po několika hrách by se to pravděpodobně zlepšilo a hra by měla větší spád.

Kdo chce zažít Epickou heroickou fantasy na celý večer je tato hra dobrá volba. Pokud jste začínající hráč deskových her, nebo vás nebaví listovat v obsáhlých pravidlech či hledáte jen něco trochu odpočinkového a nenáročného, mohlo by to dopadnout i frustrací.

Ač se scénář zdál být prvotně docela lehký, dal nám poměrně zabrat. Díky těžko prostupnému terénu, který jsme si ne úplně dobře poskládali, jsme se dost těžko probíjeli k dolům. Když se nám je podařilo dobít, zase jsme se dlouho vzpamatovávali z ran, které nám zasadil jak Dračí lid tak orkové.

Konečné bodování a statistiky:

Vlastík: Elf Norowas :            14bodů

Vítek: Bojovník Tovak :         10bodů

Vrba: Dračí Rytíř Goldyx :      10 bodů

Matěj: Čarodějka Arythea :   12 bodů